leden 2019, Ivan Kott
Své páté album vydala v listopadu Sylvie Krobová a ke spolupráci opět přizvala trombonistu, skladatele a aranžéra Jana Jiruchu. Ten zkomponoval hudbu k závěrečné skladbě Loučení beze slova…a zaranžoval písně, jejichž autorkou je Sylvie. Na albu DÍVÁM SE DO NOCI vydaném nakladatelstvím polí5, slyšíme vedle Sylviina hlasu a Janova trombonu ještě trubku, piano, indické harmonium, a smyčcový Unique Quartet.
Úvodní skladbu, která dala albu název, otvírají ve volném tempu nástroje kvarteta a meditativní text v závěru říká: Kam jen kam, ticho je dlouhý čas / v něm se nevyznám, nebát se zůstat v klidu sám. V podobném tempu pokračuje i následující Den i noczačínající hlubokými, téměř ponurými tóny, kde oceníme textařčinu hru s jazykem: Nevidět v obraznosti / Složitost v naivnosti / Kroucení kostí / Dosti. Nejdelší píseň alba Hřejje jakousi bilancí běhu života prostřednictvím jednotlivých měsíců jednoho roku. Otvírá ho zpěv téměř dětský (V lednu / třesu se pod sněhem / v kostech rozpad, kruhy pod očima) pokračující přes léto (Červenec, srpen / měsíce nejmilejší) k podzimu (Listopad / připomíná, že jsme tady jen na chvíli) a závěru roku (Prosinec / poslední svíčka, pak už nic…). Lehkou depresivnost textu pomáhá rozbít výborná hudba s vynikající hrou dechařů v závěru. Rozptýlí ji také následující Jedno tělo, kterou lze charakterizovat jako uměřenou oslavu slunce, života a lásky. V podobné atmosféře navazuje i Kapička potus důrazně rytmizovaným doprovodem. Píseň Do dnazačínající dominantním doprovodem klavíru vířícím v jakémsi dravém tangu, přináší zpěv jednotlivých slov bez zřejmé souvislosti (Vřelost, Lampa, Tma, Ticho, Volnost atd) a na něj navazuje improvizace všech zúčastněných hudebníků, k nimž se připojí i klaun Bilbo. V Zatoulanés indickým harmoniem rození Sylvie naplno svůj skvělý hlas a v závěrečné sloce zpívá: Stesk z úzkosti / v krocích duní jinotaje / pouhý dech nestačí / zkracuje dny bdělé / ve vřavě zatemnění / v něze umíraje / zatoulaná. Závěrečné Loučenízačínající pizzicatem kvarteta je přehlídkou skvělé hry všech instrumentalistů s výborným trombonovým sólem, na nějž naváže zpěv beze slov, po němž už následuje jen pár tónů zahraných opět trombonem.
Sylvie Krobová se zde prezentuje nejen jako osobnost s velkou skladatelskou invencí, ale také – ve shodě s alby předchozími – jako skvělá básnířka. Texty sedmi zařazených písní patří mezi šestnáct titulů básnické sbírky Jedno tělovydané v lednu 2018.
Druhou důležitou osobností pro vznik alba je Jan Jirucha, nepřehlédnutelný člen bigbandu Jazz Dock Orchestra, kde působí nejen jako špičkový hráč, ale také jako aranžér a skladatel. Pochvalu samozřejmě zaslouží i ostatní na albu hrající muzikanti, kterými jsou trumpetista Petr Harmáček, klavírista Vojtěch Procházka a členové kvarteta Anton Čonka, Vladan Malinjak, Ilia Chernoklinov a Šimon Marek. O design obalu se postaral Pavel Černý, dvorní ilustrátor alb a knížek Sylvie Krobové.