Malý rozhovor se Sylvií Krobovou k CD Chvilka co se chytí

19. března 2011, zpráva pro tisk

Proč je nové CD živá nahrávka a proč v Prachaticích?
V Prachaticích jsem vystoupila již několikrát, někdy s kapelou nebo sólově a vždy jsem se zde setkala s vřelým přijetím. Když jsem přemýšlela o způsobu nahrání nového CD, aby se do záznamu dostala ona autentická energie, emoce… napadlo mě poprosit skvělé dámy z místního divadla, Jaroslavu Vlčkovou a Vladimíru Čapkovou, které budou i kmotrami právě vydávaného CD, pokusit se tuhle přátelskou atmosféru přenést i pro jiné posluchače. Proto živá nahrávka.

Jak Vaše nové album vznikalo? Přibližte cestu CD od prvních impulsů…
„Nové album vzniká vždy novou inspirací, novými skladbami, které během dvou let napíši, jsou to mé autorské písně, skládám hudbu, píšu texty a doprovod hraji i na dva hudební nástroje, piano a akordeon, pro tentokrát a poprvé jsou slyšet i tři mnou zhudebněné básně Ivana Blatného, což je pro mne nezvyklé – poprvé text někoho jiného. Na aranžích písní pro CD se mnou spolupracovali Tomáš Alferi, piano, akordeon a Petr Tichý, kontrabas, na kratičký moment se objevil i Jiří Bilbo Reidinger na piccolo cornet. Jedná se výhradně o autorskou desku, a pokud chcete zařazení – emotivní šanson. Na CD bude dvanáct skladeb a přibližná délka okolo 47 minut. Celé prachatické natáčení s kamerou sledoval také znamenitý filmař Míra Janek a malý filmový sestřih je jako bonus na CD.

Čím se liší a v čem se shoduje nové CD s těmi předchozími (Svět Podivín- 2008; Stín – 2006)?
Všechny desky jsou samozřejmě ze mě samotné, tudíž se v nich klene stále má obrazotvornost, stále propojení mollových akordů se syrovostí, něžností a barevností hudby i lyrických textů, ale každá z nich je o mé poznání o kus dále, ve zvuku a ve výpovědi. Tato nová deska je o trochu šibalsky veselejší, má jiný zvuk všech tří nástrojů, které se zde objeví, má větší nadhled…

Tisková anotace k CD Chvilka co se chytí
Sylvie Krobová vydala nedávno knihu „Chvilka co se chytí“ s výtvarným doprovodem Pavla Černého. Ze setkání textů svébytné autorky/ šansoniérky a obrazů malíře Pavla Černého čišela křehkost, něha, skromnost tichého koutku, která se nám většinou nedostává a kterou stále hledáme. Ač občas marně…U nového stejnojmenné CD, které nám nyní předkládá jako živou nahrávku z prachatického divadla, je to podobné. Prchavou, jepičí Chvilku by tak ráda chytila, s dopomocí podpůrných lovců/hudebníků (nezvyklé skupenství hudebních zbraní/lapačů! – Tomáš Alferi – elektrické piano, akustické piano, akordeon, Petr Tichý – kontrabas, Sylvie – akordeon, akustické piano a Bilbo piccolo cornet)…A daří se! Lapají ji do svých sítí a MY máme to štěstí, že někdo byl s mikrofonem u toho, pro NÁS. Deska je plná radostně lidského vrzavého hledání, nalézání, waitsovského šramlu, hravého něžného spiklenectví, souznění a přitom… té živočišné syrovosti!… Malý zázrak v dnešním světa běhu, úprku, který takovýmto honům za něžnou Chvilkou vůbec nepřeje! Ostatně, pusťte si CD a bonusový filmeček Míry Janka „Záblesk z natáčení“ a můžete být také u toho…Třetí deska Sylvie Krobové potvrzuje, že se vyplácí, jít si, bez jakýchkoli kompromisů, umanutě za svým hudebním plátnem.